"Vše, co potřebuješ vědět, je uvnitř Tebe"

Co a jak jíst a pít?

Jídlo a pití PŘED lekcí:

Ranní lekce: Vypijte ráno minimálně 1l vody nebo ovocné šťávy. Vezměte si ovoce, cereálie, cereální pečivo nebo müsli tyčinku, ať máte energii. Pokud vstáváte dříve, např. 3 hod. před začátkem lekce, najezte se jako obvykle a k tomu vypijte více vody, popř. zeleného čaje. S sebou si můžete vzít potom do sálu vodu ředěnou džusem. Cvičit hot yogu nalačno je velmi obtížné. Může dojít k hypoglykemii a tím k motání hlavy, černem před očima a celkové slabostí. Proto doporučujeme si něco malého před lekcí dopřát.

Odpolední lekce: Po celý den jezte bezmasá jídla, ať nezatížíte trávicí systém a sacharidová jídla s doplněnými vitamíny a minerály. Rýže, brambory, těstoviny, obiloviny, luštěniny, cereálie, ovoce, zeleninu, ovocné a zeleninové šťávy, semínka, sušené plody aj. Pijte hlavně vodu, minimálně 2 litry a čerstvé ovocné a zeleninové džusy nebo jiné doplňky, které obsahují minerály a elektrolyty. Protože právě ty ztrácíme spolu s potem při lekci nejvíce, což bývá hlavním důvodem proč Vám může být v průběhu jógy nevolno.

Počas lekce je naopak doporučeno pít co nejméně. Při stlačovacíh pozicích totiž dochází ke stlačování vnitřních orgánů a to i žaludku. Po lekci opět tekutiny doplnit, rehydratovat tělo.


Jídlo a pití PO lekci:

Ranní lekce: Je dobré po celý den nezatěžovat trávicí systém ničím těžkým. Jezte lehká a stravitelná jídla. Doplňte tekutiny více než obvykle a užívejte si vnitřního klidu.

Odpolední (večerní) lekce: Doplňte tekutiny a nezůstaňte hladoví. Protože tělo je chytré a mohlo by se příště na podobnou situaci připravit tím, že uloží odpolední (polední) stravu do tuků. Takže doporučujeme spíše sacharidy, ovoce a zeleninu, ovocné šťávy, semínka a luštěniny…


Chcete vědět více o jogínské stravě?

Člověk, který se věnuje cvičení jógy, by měl také dbát na vhodnou stravu. Jóga doporučuje laktovegetariánskou stravu.(tj. strava založená na obilninách, ovoci, zelenině a mléčných výrobcích, bez masa a vajec.) Jogíni se vyhýbají konzumaci masa a všech složek těl zvířat. Pro jogína je nemyslitelné sníst zabité zvíře, protože zvířata jsou živé bytosti, které cítí bolest a strach ze smrti, stejně jako lidé. Rčení „co nechceš, aby se stalo Tobě, nečiň druhým“ se zde uplatňuje v plném rozsahu. Již ve starých jógových textech je zdůrazňován princip ahimsy. Ahimsa znamená neubližovat, neškodit a samozřejmě také nezabíjet. Nenásilí je nevyšší povinností.

Dalším důležitým principem je učení o třech vlastnostech, gunách. Jógová filozofie rozeznává tři vlastnosti všech objektů nebo činností. Tyto tři vlastnosti, guny, se nazývají radžas, tamas a sattva. Radžas je vše co je aktivní, rychlé, prudké, dráždivé. Ve stravě je radžas ostré koření, sůl, káva, černý čaj, čokoláda. Tamas je vše, co je pomalé, líné, staré a slabé. Tamastická strava obsahuje maso, vejce, alkohol, sýr, jídlo z konzerv, chemické přísady. Tamasickou vlastnost získává také každé jídlo, které je staré, například z druhého dne. Ideální strava má sattvické vlastnosti. Sattva symbolizuje harmonii, vyváženost, soulad, přiměřenou aktivitu, soustředění. Strava dnešního člověka v západní společnosti je často velmi tampická se značným obsahem radžasického elementu. Pro jogíny je nejvhodnější strava sattvická s určitým zastoupení radžasických vlastností. Ideální sattvická strava je čerstvé vegetariánksé jídlo, složené hlavně z obilovin, luštěnin, ovoce a zeleniny. Základem stravy by měly být celozrnné obiloviny. Výborné jsou luštěniny a ty by se měly, třeba i v malém množství konzumovat denně. Mléko a mléčné výrobky jsou podle indické tradice velmi ceněny. Jejich zastoupení v jídelníčku by však mělo být přiměřené, jako doplněk či obohacení. Velmi vhodné a zdravé jsou ořechy a semínka. Ty lze jíst suché nebo je před konzumací namočit. Zdravý je také med.

Všichni již ze školy víme, že potravu je třeba správně kousat a žvýkat, kolik z nás to však opravdu dělá. Jogíni žvýkají potravu tak dlouho, až se stane jídlo v ústech zcela tekuté. Pak je teprve spolknou. Dobře rozžvýkaná potrava je z poloviny zažita a nezatěžuje žaludek ani střeva. Nedostatečným žvýkáním se stává potrava nestravitelnou, způsobuje zažívací poruchy a člověk pak trpí. Po dostatečně dlouhém žvýkání se potrava dostává do žaludku v ideální teplotě. Ti co jedí příliš rychle, jedí obvykle také příliš mnoho a to vede k obezitě. Jakmile zavedeme do svého života tento návyk, brzy poznáme blahodárné účinky. Důkazem je to, že stolice je měkká, bez zápachu. Odstraní se zácpa, která způsobuje, že toxiny přecházejí ze střeva do krve a otravují tak celý organismu. Naučit se znovu správně jíst vyžaduje trpělivost a vytrvalost.

Jíst sattvicky však zároveň znamená jíst přiměřené množství. Pokud se člověk přejí, ať je jídlo sebelepší, čerstvé a zdravé, tak výsledkem je únava a otupělost. Proto staré české přísloví „Jez do polosyta, pij do polopita“ platí pro jógovou stravu v plné míře.